Volavka dokáže dlouho nehybně stát v mělké vodě a soustředěně čekat na správný okamžik. Z jejího přirozeného chování vyrůstá symbolika trpělivosti, rozvahy a vnitřního klidu.
Typický postoj na jedné noze zároveň přináší motiv rovnováhy – schopnosti zachovat stabilitu i v proměnlivém prostředí. V širší kulturní symbolice je volavka spojována také s obnovou a znovuzrozením.
Vilém Frič tyto významy nepřevádí doslovně. Lehká lineární silueta ptáka kontrastuje s vodní hladinou, zatímco leštěná nerezavějící ocel přijímá odrazy oblohy, zeleně a okolí a opticky ustupuje. Vyniká to podstatné – kámen, hladina, proud vody a symbol ptáka.
Dva uzavřené vodní okruhy a samostatný světelný okruh jsou součástí ucelené koncepce. Fontána nepotřebuje trvalý přívod vody a je navržena pro jednoduchou obsluhu, údržbu i zazimování. Zvuk zurčící vody, světlo a pohyb hladiny prohlubují atmosféru místa. Fontány Jiřího a Viléma Friče tak nejsou pouze technickými prvky s vodou, ale ucelenými sochařskými díly s vlastním příběhem.