Základní geometrické tvarosloví Dobré nálady navazuje na kinetický objekt Náladová Jiřího Friče.
Náladová stojí na hravosti, proměně a svobodě formy, kterou může majitel měnit podle vlastní nálady. Vilém Frič však její význam neopakuje. Přijímá příbuzné tvarosloví a otázku proměny nahlíží z jiného úhlu: z mnoha možností vybírá s budoucím majitelem jedinou podobu pro konkrétní místo.
Autor určuje výtvarný jazyk díla – geometrické segmenty, jejich proporce a pravidla pravoúhlé rotace, která vymezují možnosti kompozice. Majitel do tohoto systému vstupuje volbou konkrétního uspořádání. Po dokončení je tvar pevný a neměnný a stává se osobní stopou určité chvíle – záznamem myšlenky, pocitu a příběhu zachovaným v čase.
Tento posun je pro Viléma Friče charakteristický. K tématu se vrací, aby je neopakoval, ale znovu prověřil z jiné perspektivy a našel pro něj vlastní výtvarné řešení. Leštěná nerezavějící ocel přitom ponechává pevnou kompozici vizuálně proměnlivou v odrazu světla, prostoru a člověka.
V Životě v pohybu zůstává tvar opět pevně určený, ale skutečný pohyb se vrací jako kinetický princip celého objektu. Téma času, lidské interakce a proměny tak pokračuje další formou.